|
|
Bilaterální vztahy Bavorska s Ruskou federací: Mezi Außenbeziehungen a Nebenaußenpolitik
Zavadilová, Zuzana ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá bilaterálními vztahy Svobodného státu Bavorsko s Ruskou federací období od anexe Krymu v roce 2014 do začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úvodem práce vymezuje modalitu zahraničního působení subnárodního celku vůči celostátní úrovni a klade si výzkumné otázky, zda a jakým způsobem se linie bavorsko ruských vztahů lišila od linie, kterou vedl Spolek. Poté práce zkoumá historickou podobu vzájemných vztahů, aby zjistila, zda se výroky bavorských politiků odvolávající se n ruských vztahů zakládají na realitě, a zda tak opravdu pokračují ve směřování nastoleném převážně na konci 80. let 20. století. Hlavní zkoumané období je analyzováno z rétorické a ekonomické úrovně. Na úrovni politicko rétorické ukazuje, že vztah Bavorska k ovlivňovaly vnitropolitické i vnitrostranické zájmy, které stály i za tím, že v Bavorsko překročilo úroveň se Spolkem a spolkovými zeměmi koordinované zahraniční ní do rozporu vůči Spolku. V ekonomické části se ukazuje dlouhodobý kurz ekonomického pragmatismu, jenž byl ještě více posílen po nástupu Markuse Södera, který se chtěl odlišit od svého předchůdce. Zároveň práce sleduje dvojí, protichůdnou argumentaci: na jedné straně bylo posilování ekonomických vazeb prezentováno jako způsob pomoci Rusku na cestě transformace a demokracie, na straně druhé...
|
|
|
Komparace zahraničních vztahů Bavorska a Saska
Nováková, Ela ; Eberle, Jakub (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem paradiplomacie v kontextu komparace dvou substátních celků - Bavorska a Saska. Nárůst paradiplomatických aktivit je přirozenou reakcí nestátních aktérů na nárůst globalizace, regionalizace a ve zvoleném teritoriu i evropské integrace. Bavorsko i Sasko jakožto zástupci substátní roviny vládnutí v německém federalismu nedisponují plnou škálou vlastních, výlučných kompetencí. Ačkoliv nemohou vystupovat jako plně suverénní mezinárodní subjekty, využívají aktivně dostupné prostředky a nástroje, díky čemuž se zapojují do navazování zahraničních vztahů. Paradiplomatické aktivity jsou v práci ilustrovány s důrazem na současnou podobu a mimo úroveň kanálů regulovaných EU. Hlavní rozdíl mezi Bavorskem a Saskem představuje historický vývoj, ekonomický potenciál a identifikace s regionálními stranami, které ovlivňují Mnichov i Drážďany v jejich mezinárodní přitažlivosti a sebevědomí. Bavorští zemští aktéři vystupují v regionálních vztazích vůči středoevropským státům jako de facto rovnocenní partneři a jejich atraktivita je patrná i v globálním měřítku. To se zrcadlí i ve vnitroněmecké politice, kde Mnichov artikuluje své zemské zájmy i v případě, že se odklání od berlínské politiky. Díky úspěšné dominantní roli CSU lze očekávat kontinuitu daného vývoje. Sasko je naopak...
|
|
|
Tatarstan between Moscow and Ankara: An Analysis of Tatarstan's Elite's Stance towards the Changing Relations between Turkey and the Russian Federation
Pospíšil, Tomáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vnější politice Republiky Tatarstán, subjektu Ruské federace, a jejími vztahy s Tatarstánu kulturně blízkým Tureckem, ve světle rusko-tureckého konfliktu, následujícího sestřelení ruského bojového letounu Su-24 tureckou armádou. Jako zdroj analýzy s cílem zodpovědět otázky, týkající se vlivu národní diplomacie na paradiplomacii regionu a možnosti vést nezávislou paradiplomacii v autoritativním státě, posloužily proslovy prezidenta Republiky Tatarstán Rustama Minnichanova, dotýkající se témat spjatých s Tureckem. Proslovy byly analyzovány v kontextu proměňujících se vztahů Ruska k Turecku, za použití Kritické analýzy diskurzu. Analýza odhalila, že navzdory tomu, že paradiplomacie Tatarstánu reflektovala vývoj ruské diplomacie (což je nevyhnutelné, protože normy přijaté na federální úrovni jsou pro subjekty Federace závazné), prezident Minnichanov pokračoval v obhajobě dlouhodobé (a pokud možno co nejtěsnější) spolupráce s Tureckem, bez ohledu na aktuální postoj Moskvy. Navíc v Kremlu loboval s cílem ovlivnit federální diplomacii, aby lépe vyhovovala jeho zájmům.
|
|
|
The international cooperation of the South Moravia region
Šimková, Michaela
Bakalářská práce se věnuje působení Jihomoravského kraje v mezinárodních vztazích. Cílem práce je vyhodnotit spolupráci kraje s partnerskými regiony. Ekonomická motivace je prezentována především zaměřením se na evropskou agendu a následně i účastí na společných projektech. Kulturní motivaci lze nalézt ve společných projektech středních a vysokých škol, pořádání kulturních setkání ve spolupráci s muzei, galeriemi apod. Politická motivace se objevuje jen zřídka a byla zmíněna pouze ve spolupráci s Bratislavským samosprávným krajem. Na základě ověřeného výzkumu lze konstatovat, že největším přínosem pro rozvoj regionu je účast na projektech dotovaných z fondů EU
|
|
| |
|
|
Paradiplomacie českých krajů vůči německým spolkovým zemím
Seiboth, Jakub ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá paradiplomacií mezi českými kraji a německými spolkovými zeměmi. Termín paradiplomacie je označením diplomacie nižších územně správních celků. Konkrétně se tato práce věnuje makroregionální paradiplomacii, tedy spolupráci regionů, které spolu nesdílí společnou hranici. Výzkum se tedy zaměřuje na Středočeský kraj, který má partnerství se spolkovou zemí Porýní-Falc a Moravskoslezský kraj, který spolupracuje se spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko (výzkum nezahrnuje spolupráci Prahy s Berlínem a Hamburkem, jelikož se jedná o regiony městského typu). Tato diplomová práce zkoumá v jakých motivech paradiplomacie se vzájemná spolupráce zkoumaných celků liší, jaké jsou motivace pro její navázání a jaká panuje rozdílnost při naplňování vzájemně stanovených cílů. Motivy paradiplomacie mohou být ekonomické, kulturní anebo politické. V první části diplomové práce je představena teorie a definice pojmů, se kterými poté diplomová práce pracuje. Následuje metodologie a stanovení výzkumných otázek. V následné části práce jsou představeny příslušné české a německé nižší územně správní celky. V druhé části diplomové práce pak dochází k provedení samotného výzkumu a jeho vyhodnocení. Podklady pro výzkum dodali zaměstnanci příslušných krajských, respektive zemských úřadů a obsahují...
|
|
|
Paradiplomacie obcí Jihočeského a Plzeňského kraje
HEJDOVÁ, Lucie
Diplomová práce determinuje zahraniční aktivity obcí Jihočeského a Plzeňského kraje (tzv. paradiplomacie), a to na základě analýzy přeshraničních partnerství jednotlivých municipalit. Je zde definován pojem paradiplomacie, představena evropská regionální politika, možnosti finanční podpory uvedených aktivit a institucionalizované formy meziobecní spolupráce. Pozornost je věnována především přeshraničním partnerstvím, které jsou hlavním předmětem zájmu diplomové práce. Práce je vypracována na základě analyticko-empirického přístupu. Rovněž jsou zde použity metody komparativní politologie a pro vyhodnocení dat statistické a matematické metody.
|
|
|
Tatarstan between Moscow and Ankara: An Analysis of Tatarstan's Elite's Stance towards the Changing Relations between Turkey and the Russian Federation
Pospíšil, Tomáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vnější politice Republiky Tatarstán, subjektu Ruské federace, a jejími vztahy s Tatarstánu kulturně blízkým Tureckem, ve světle rusko-tureckého konfliktu, následujícího sestřelení ruského bojového letounu Su-24 tureckou armádou. Jako zdroj analýzy s cílem zodpovědět otázky, týkající se vlivu národní diplomacie na paradiplomacii regionu a možnosti vést nezávislou paradiplomacii v autoritativním státě, posloužily proslovy prezidenta Republiky Tatarstán Rustama Minnichanova, dotýkající se témat spjatých s Tureckem. Proslovy byly analyzovány v kontextu proměňujících se vztahů Ruska k Turecku, za použití Kritické analýzy diskurzu. Analýza odhalila, že navzdory tomu, že paradiplomacie Tatarstánu reflektovala vývoj ruské diplomacie (což je nevyhnutelné, protože normy přijaté na federální úrovni jsou pro subjekty Federace závazné), prezident Minnichanov pokračoval v obhajobě dlouhodobé (a pokud možno co nejtěsnější) spolupráce s Tureckem, bez ohledu na aktuální postoj Moskvy. Navíc v Kremlu loboval s cílem ovlivnit federální diplomacii, aby lépe vyhovovala jeho zájmům.
|
|
|
Vnější vztahy Katalánska: cesta k nezávislosti?
Körtingová, Gabriela ; Menclová, Barbora (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vnějšími vztahy Katalánska a jejich rolí ve snaze získat nezávislost. Výzkum se zaměřuje zejména na strategie a instituce utvářené autonomní vládou Katalánska po roce 1978, skrze které se toto autonomní společenství snaží dostat ideu samostatnosti na mezinárodní úroveň a získat pro ni podporu. Cílem práce je dokázat, že zahraniční vztahy sehrávají důležitou roli ve snaze Katalánska propagovat nezávislost, a přispět ke znalosti tématu v českém prostředí. V práci se objevuje rozbor katalánských vnějších vztahů od přijetí nové demokratické ústavy Španělska roku 1978, a to se zaměřením jak na vývojové trendy a instituce spojené s těmito vztahy, tak na poslání a strategické cíle vytyčené v jejich rámci. První dvě části práce jsou odděleny chronologickým mezníkem, rokem 2006, a pojednávají o vývoji katalánských vnějších vztahů. Třetí část pak představuje krátkou analýzu postoje Evropské unie a španělské centrální vlády k problematice vedení katalánské paradiplomacie. Zkoumá se přitom, jakým způsobem jednotlivé legislativní změny a političtí představitelé napomohli tomu, že Katalánsko začalo používat své vnější vztahy jako metodu propagování nezávislosti. V závěru práce jsou zhodnoceny představené hypotézy týkající se původní orientace vnějších vztahů, postupného...
|
|
|
Ekonomická paradiplomacie - španělská praxe
Skrbková, Tereza ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem ekonomické paradiplomacie, které propojuje problematiku paradiplomacie a ekonomické diplomacie. Soustředí se na cíle kladené podstátními jednotkami v rámci jejich ekonomické paradiplomacie a na jejich vymezení oproti cílům ekonomické diplomacie státu. Práce je případovou studií španělské praxe a je zaměřena na dvě španělská autonomní společenství: Katalánsko a Valencijské společenství. Práce představuje cíle a aktéry ekonomické diplomacie Španělska. Závěrečná kapitola je pak věnována dvěma vybraným autonomním společenstvím a jejich struktuře a zájmům v oblasti ekonomické paradiplomacie. Tato kapitola také porovnává cíle a aktéry španělské ekonomické diplomacie a katalánské a valencijské ekonomické paradiplomacie.
|
host ::
RSS.